Syrus Publilius:
Je těžké bolest mít a trpělivý být.
Co změnit nemůžeš, to bez výčitek nes.
Je marné prosit toho, kdo je bez citu.
Bol němý chová mnohem horší myšlenky.
Též zapomenout, co jsi, 
někdy prospívá.
Co můžeš rozhodnout jen jednou, dlouho rozvažuj.
I dobří lidé musí často zlému přivyknout.
Jde osud krokem, který nikdo nevidí.
Seneca starší :
Kdo nežije pro někoho, ani pro sebe nežije.
Nač oplakávat některé části života? Celý život je k pláči.
Nové nesnáze dolehnou dřív, než se stačíš vypořádat se starými.
O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké
jsou proto, že se o ně nepokoušíme.
Pozdě je dát si pozor, když už je člověk uprostřed běd.
Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění.
Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada volna rozežene každý smutek.
Člověk je moudřejší v neštěstí, kdežto štěstí ho připravuje o rozum.
Dlouhá je cesta přes pravidla, krátká a vydatná přes příklady.
Do neštěstí vás přivádí nikoli věci, které nevíte, ale věci, které víte jistě, ale které nejsou pravda.
Komu je mnoho dovoleno, má si dovolovat co nejméně.
Nic se moudrosti tolik neprotiví jako přespřílišná vtipnost.
Poučování je zdlouhavé, kdežto příklady vedou cestou krátkou a účinnou.
Nestarej se o mínění lidí, je vždy pochybné a obojetné.
Pravdu je třeba říkat jen tomu, kdo ji chce slyšet.
Milujeme ty, kteří nás odmítají, a odmítáme ty, kteří nás milují.
Co je ohavnějšího než stařec, jenž pošetile žije?
Člověk je člověku ustavičným nebezpečím.
Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.
Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.
Je podlé něco říkat a něco jiného si myslet - ale oč je horší něco napsat a něco jiného si myslet.
Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými,
Co je z radosti, na kterou bázeň vrhá stíny!
Lidé, kteří mlčí, jsou nebezpeční. 
Pravdu přijímá člověk chladně, lež se zápalem.
Seneca :
Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.
Většina lidí se uboze potácí mezi strachem před smrtí a
životními útrapami, nechtějí žít a nedovedou zemřít.
Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.
Žalovat na osud můžeme hodně dlouho, změnit jej však nemůžeme.
Hanebné vítězství je vítězství nad svými.
Stojí tvrdý jako kámen a je neúprosný. Nikdo jím
nepohne ani prudkým slovem, ani pláčem, ani důvodem.
Pomoz tomu, kdo nese břemeno, ale rozhodně ne tomu, kdo je položí vedle.
O tom, kdo rychle odsuzuje, skoro by se mohlo
říci, že rád odsuzuje, a kdo příliš trestá, že trestá nespravedlivě.
Shakespeare:
Nic není buď dobré nebo špatné, naše myšlení dělá věci dobrými nebo špatnými.
Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.
Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.
Přátelství jež nesvázala moudrost, 
může pošetilost snadno rozvázat
Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžko.
Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než jakou má cenu.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Nápadněji dávají najevo smutek ti, kteří mají menši bolest.